K sobě domů

Když se Vám sesype vše, co jste doposud budovali, když skončí jedna část Vašeho příběhu, když Vám někdo zlomí srdce, bolí to, pekelně to bolí. Najednou stojíte na troskách toho všeho, prohlížíte si, o co jste přišli a nevidíte cestu, nevidíte světlo. Potácíte se v zoufalé bezmoci otázky „A co teď? Co bude dál?“ Jako by někdo zhasnul plamínky ve Vašich očích. Cítíte smutek, prázdnotu, bolest ze ztráty. A na těch troskách příběhu Vašeho života se rodí nový začátek. Nový start, nový příběh. Nádech, výdech. Žijete. Ještě jednou se zhluboka nadechnete, abyste si uvědomili, že jste. Nemusíte se stydět nebo trestat za to, co cítíte. Všechno se podělalo, natloukli jste si, ale to Vám oznamuje, že žijete. Pokud praktikujete jógu, najednou Vám dojde, že teď nastal čas přenést to, co cvičíte na podložce, do praxe života. S jakou lehkostí a elegancí klesáte klikem k zemi, abyste se s nádechem a sebedůvěrou vyhoupli do psa s hlavou hrdě vztyčenou vzhůru. Cítíte sílu a oporu ve svých pažích, otevíráte hrudník, své rozbolavělé srdeční centrum, možná trochu více než obvykle zakloníte hlavu, chcete se podívat někam tam nahoru a nebo naopak zavřete oči. Je to takové tiché poselství do nebes, že jste to nevzdali, že vstáváte a budete pokračovat, i když zatím nevíte, jak a kam. Jste sami a stojíte na prahu nového začátku. I když si to zrovna nepřipouštíte a vůbec nemáte ten pocit, jste silnější než kdy dřív! Možná máte raněné srdce, přišli jste o hodně, ale duše zlomená není, o tu jste nepřišli. A čas znamená lék. Jednoho rána se probudíte, podíváte se na sebe do zrcadla a uvidíte, jak Vám opět září oči. Znovu v nich spatříte plamínky života. Možná to ještě chvíli potrvá, a tak nebuďte na sebe zbytečně přísní, nedávejte si žádné časové limity. Jste přesně tam, kde máte být. Právě teď. Vykašlete se na to, co po Vás chce nebo vyžaduje společnost, konvence. Podpořte sami sebe jak nejlépe umíte. Buďte sami sobě tím nejlepším partnerem, přítelem. Třeba si něco kupte, něčím si udělejte radost. Nechte světlo vycházející z Vašeho nitra, aby rozjasnilo všechny stíny, ať prozáří cestu, která Vás povede domů, domů k sobě, ke svému já.

foto: Radim Sedláček
Pokud se Vám líbí, sdílejte!
Categories Články
search previous next tag category expand menu location phone mail time cart zoom edit close