Můj příběh

Už jako dospívající dívka jsem cítila, že mě něco táhne dovnitř – k mysli, k tichu, k otázkám. Fascinovala mě síla dechu, lidského vnímání, myšlenek. Už tehdy jsem intuitivně cítila, že štěstí nepřichází zvenčí, ale zevnitř. Meditace, knihy, vnitřní zkoumání – to vše mě přitahovalo dávno předtím, než jsem poprvé vstoupila na podložku. K fyzické praxi jógy jsem se dostala o něco později. Pamatuji si přesně ten den v roce 2008, kdy jsem bosýma nohama vstoupila na jógamatku a poprvé ochutnala něco, co ve mně zůstalo. Tehdy to byla možná zvědavost, powerjóga zněla téměř exoticky, ale úplně mě pohltila a velmi brzy se z pohybu stal hlubší proces. Tělo se uvolňovalo, dech zpomaloval, mysl se tišila a já si začínala všímat změn i mimo podložku.

Ta cesta nebyla přímočará. Měla jsem pochybnosti, otázky, hlasy rozumu… a přesto někde uvnitř sílil ten tichý, jasný hlas: „Tady je tvoje místo.“ Dlouho jsem ho potlačovala. Ale on nezmizel. Až přišel čas, kdy už ho nešlo přeslechnout a já se rozhodla jej následovat. Chvíli trvalo, než jsem si dovolila tuhle cestu přijmout naplno. Myšlenka stát se lektorkou jógy se mi vkrádala do mysli opakovaně a pokaždé byla rychle zahnána pochybností, obavami, hlasy zvenčí i zevnitř. Ale jak už to s hlasem srdce bývá – nejde umlčet. A tak jsem jednou udělala ten krok. Do neznáma, mimo komfortní zónu, ale s hlubokým pocitem, že jdu správným směrem. Od té doby se pro mě jóga stala nejen praxí, ale i způsobem života. Tím, jak dýchám, jak cítím, jak naslouchám sobě i druhým. Každá lekce je pro mě připomenutím, že být v souladu sám se sebou je to nejcennější, co máme.

Věřím, že když člověk naslouchá sám sobě, nikdy se neztratí.

 

search previous next tag category expand menu location phone mail time cart zoom edit close