Mám ráda tohle období, kdy léto sice končí, ale stále je dostatek světla, slunce příjemně hřeje a stromy se pomalu začínají barvit do krásných odstínů žluté. Jediné, co jaksi postrádám, je větší klid, stabilita. Pořád přicházejí v rychlém sledu další a další změny, nečekané, mnohdy šokující. Někdy se nechám strhnout dravým proudem a zmítám se chvíli v různých pocitech strachu, paniky, jindy se unáším na poklidné vlně s plnou důvěrou, že je vše v pořádku. Připadám si jako na horské dráze. Když se zrovna topím v obavách, že jedu prudce dolů, neznamená to, že za chvíli nebudu opět stoupat vzhůru. Utkvěla mi v paměti tato věta: „Jediná jistota, kterou máme, je vlastně nejistota“. Často teď na ni myslím. Uvědomuji si, že to platí snad ve všech oblastech. Jen někde se bojíme méně a nebo vůbec. Každý má jiné vnímání, jiné spouštěče. Je přirozené hledat jakési ukotvení právě v časech, kdy se všechno rychle vyvíjí a mění. Neexistuje žádný správný návod na to, jak bleskově najít stabilitu, když se nám třese půda pod nohama. Co nám může přinést určitý klid a pocit bezpečí, je uvědomit si, že my rozhodujeme o tom, jak naložíme s každou změnou, s každým novým podnětem. Je na nás, jestli se necháme paralyzovat strachem a nebo se budeme soustředit na to, co má pro nás v tu chvíli skutečný význam a smysl. Protože přes všechny obavy nám mnohdy unikají ty podstatné skutečnosti.
Vždy je dobré začít u sebe. Být k sobě laskavý, vlídný a ohleduplný. Pak tuto pozitivní energii vyzařujeme dál do okolí, podle ní jednáme s ostatními. Těžko na někoho můžeme být hodní, když s námi cloumá vztek. Láska. To jedinečné slovo silně rezonuje už jen při pomyšlení, natož vyslovení. Přitom je láska základní lidskou potřebou, která má mnoho podob, vzbuzuje tolik citu, emocí. Jakoby se najednou zapomnělo na to důležité, tak prosté… mít rád. Láska upadla někam do pozadí, místo toho se strašíme a necháme strašit bubáky v nejrůznějších formách. Strach může být dobrý učitel, ale rozhodně to není něco, co by nás mělo ovládat. Nechť nalezneme svůj klid, ať zvítězí láska nad strachem a můžeme vést plnohodnotný život. Život takový, jaký si přejeme, takový, jaký si zasloužíme.
