Dnešní lekce byla jedním slovem úžasná. Když jsem viděla spokojené tváře, radost a klid ve Vašich očích na konci lekce, naplnilo mě to obrovským pocitem štěstí, že má práce má smysl. Všichni jsme ještě chvíli jen tak seděli na svých jógamatkách, vychutnávali si dokonalou harmonii a pohodu, která zavládla celým sálem. Jako bychom si chtěli tento okamžik co nejdéle uchovat a také zakonzervovat na horší časy. Mám nutkání podělit se s Vámi o své vnitřní radostné pocity.
Chci Vám vyjádřit svůj upřímný dík. Děkuji Vám za to, že jste! Inspirujete mě, každý z Vás je naprosto jedinečný. Díky Vám rostu jako lektor, ale i jako člověk. Podrželi jste mě v nelehkých dobách, kdy jsem zvažovala, jestli to celé nezabalím. Díky Vám vím, že to nevzdám. Nevzdám se svého snu. Budu pokračovat, rozvíjet se a předávat dál to nejlepší ze sebe, abyste i Vy našli své já, své místo, svou realizaci, ať už děláte nebo toužíte dělat cokoliv. Jste moje rodina, jste můj smysl. A taková by podle mého názoru rodina měla být. Taková, kde vzájemně podpoří jeden druhého, kde laskavost, vřelost a pochopení nejsou cizími slovy, kde každý má právo být sám sebou.
Děkuji také těm, kteří shazovali mou práci a můj úspěch. Ano, i těmto lidem děkuji, protože oni mi ukázali, kde mám rezervy, kde potřebuji vyrůst. A právě díky nim se hodně učím o sobě, o tom, jak reaguji. Díky těmto lidem jsem si uvědomila, že jdu správnou cestou, ukázali mi, jaká chci být a jaká naopak být nechci.