Cesta k vnitřnímu klidu

Když jsem poprvé cvičila jin jógu, netušila jsem, jak nekonečné se mohou zdát pouhé čtyři minuty. Zaujmout pozici, uvolnit svalstvo, klidně dýchat a jen být… Čtyři minuty… Neuvěřitelně dlouhý čas pro někoho, kdo je zvyklý něco dělat, být v pohybu. To náhlé “nic nedělání” bylo hodně divné. V hlavě mi běžela záplava myšlenek, pocitů, nemohla jsem se srovnat, pořád jsem se jemně vrtěla a hledala ten správný posed. Panebože, jak dlouho ještě… Kyčle mě bolí… Lekce skončila a já byla naplněna zvláštními dojmy. Mé tělo bylo protažené jinak, než je zvyklé. V kloubech jsem pocítila jemné brnění, příjemnou lehkost, volnost. Zdánlivá nečinnost ukázala velkou sílu a hluboké účinky. Věděla jsem, i přes nesnadný začátek, že tento klidný styl jógy, jenž otevírá nové možnosti, se stane velmi cenným a váženým společníkem mé praxe, mého života.

Většinu naší pozornosti (a energie) investujeme do vnějšího světa. Tam také hledáme klid, nějaký ten koutek pro sebe. A když se nám nabídne příležitost být jen sami se sebou, často nevíme, jak s ní naložit, co si počít. Jsme zmatení a snažíme se rychle vymyslet nějakou sebemenší aktivitu, abychom nemuseli čelit nastavenému zrcadlu. Jako bychom měli strach, že se o sobě něco můžeme dozvědět. Zkusíme-li s láskou a pochopením naslouchat na chvíli sami sobě, svému tělu, místo rádia nebo televize, můžeme o sobě zjistit velmi cenné informace. A je pak na nás, jak je zpracujeme, jak s nimi naložíme. Otevře se brána k odpuštění, šance nechat zahojit staré rány, zbavit se toho balastu, který v sobě léta střádáme a pod jehož tíhou se mnohdy hroutíme. Najednou jsme schopni nalézt komfort v nekomfortu, jakmile se jen trochu rozkoukáme na neprobádaném území.

A tak jsem si našla pohodlí v gomukhásaně (pozici krávy), která jinak pro mne bývá nepohodlná a setrvala v ní několik minut. Zcela oddána přítomnosti. Tiše jsem pozorovala, jak si tělo postupně zvyká na podivně sešněrované nohy. Celé mi to přišlo dokonalé takové, jaké to v danou chvíli bylo, aniž bych řešila, jak v pozici vypadám. Nebylo třeba dělat něco víc. Byla jsem prostě tady a teď, sama sebou. V klidu a míru. A bylo mi dobře. Čtyři minuty uběhly najednou tak rychle…

 

Pokud se Vám líbí, sdílejte!
Categories Články
search previous next tag category expand menu location phone mail time cart zoom edit close