Na jedné z nedávných lekcí jsme otevřeli téma, které je pro mnohé z nás velmi aktuální. Člověk se příjemně uvolní a odreaguje na podložce a jakmile vyleze ven vstříc běžnému životu, nabytý klid jako by se někam vypařil. Ocitáme se zpátky v džungli povinností, hluku a chaosu, kde je těžké udržet si rovnováhu, natož zachovat vnitřní mír. A právě zde se nabízí otázka: Jak si přenést ten blažený pocit z jógy do běžného života? Jak objevit svůj “zen” uprostřed rušného dne?
Klíčem může být uvědomění. Na podložce se učíme naslouchat svému tělu, svému dechu, být přítomní v okamžiku. To je něco, co můžeme kultivovat i mimo cvičení, na čem stavět. Když se ocitneme v napjaté situaci, první, co můžeme udělat, je zastavit se, nadechnout a vydechnout. Zní to jednoduše, všichni to víme, přesto na to zapomínáme. A právě vědomé dýchání je tím základním nástrojem, jak se navrátit k sobě a ke klidu, který uvnitř máme. Zejména výdech, myslím tím opravdu pořádný výdech, hraje zásadní roli při uvolnění nahromaděného stresu a tlaku.
Dovolíte si úlevně vydechnout, vypustit přetlak z papiňáku po konfrontaci třeba s nějakou náročnou či nepříjemnou událostí? Nebo je ten výdech opatrný, nedostatečný s přetrvávajícím pocitem napětí? Když se soustředíme na svůj výdech a skutečně si jej plně dopřejeme, dáváme tělu příležitost zbavit se toho tíživého tlaku. Dlouhý, hluboký výdech aktivuje parasympatický nervový systém, což je část těla zodpovědná za uklidnění a obnovu rovnováhy. V momentě, kdy se ocitneme pod stresem, máme často tendenci dýchat mělce a rychle, což stres jen zhoršuje. Naopak vědomý, hluboký výdech pomáhá zpomalit srdeční tep a zklidnit mysl. S každým výdechem můžeme vědomě pustit všechno, co nás tíží – fyzicky i psychicky. Uuuhh, to je úúúleva!
Velmi osvěžující a uvolňující může být po celém dni i fyzická očista v podobě pozdravu měsíci (praktikujeme na lekcích, najdete ho i na mém YouTube kanálu). Tato jógová sekvence nejen pomáhá zbavit se napětí v těle, ale také nás spojuje s přírodou a lunární energií. Když se v pozdravu měsíci pohybujeme, jako bychom smývali všechny psychické nečistoty, nánosy z celého dne. Vyjadřujeme tak vděčnost za prožité situace, včetně těch náročných, které nás něco naučily a třeba otevřely nové obzory. Děláme tak pomyslnou tečku za uplynulým dnem, abychom mohli ulehnout do postele naplněni klidem.
Ať už je naše každodenní džungle jakkoli hektická, vždy máme možnost se na chvíli zastavit, zhluboka vydechnout (samozřejmě i nadechnout) a vrátit se k sobě. Jóga nám připomíná, že i v tom největším shonu můžeme najít klid. A pokud to někdy nevyjde? Nevadí. Důležité je vědět, že máme všechny ty mocné nástroje, jak znovu nalézt rovnováhu a pokračovat dál, den za dnem, s větším pocitem míru a harmonie.