Co dělat, když Vás ochromí nevítaný host – pochybnost? Objeví se nečekaně ve chvíli, kdy se neohroženě a sebejistě vezete na vlně úžasné jiskřivé energie, ať už jde o podnikání, vztah atd. Najednou čelíte výzvě a zásadnímu rozhodnutí: Pokračovat, přehodnotit a nebo vzdát? To poslední zmíněné je nejjednodušší a víceméně se nabízí samo, ale… Než složíte zbraně, co takhle zvážit zbylé dvě možnosti z nabídky? Možná pro začátek pomůže uvědomit si, že je máme všichni, nikdo není ušetřen pochybnostem, ať už se týkají čehokoli, co má pro nás nějaký význam. Mohou dočasně paralyzovat, to je v pořádku. Je třeba nelhat sám sobě, přiznat jejich existenci i všechny pocity, které je doprovázejí. Záleží však na tom, jaký k nim následně zaujmeme postoj.
Také občas pochybuji, ptám se sama sebe, jaký to má smysl, jak dál pokračovat, jestli jsem dost… Ano, věřte, že jste dost. Nepotřebujete hledat uznání někde venku. Oceňte sami sebe, jak nejlépe umíte, přijměte s laskavostí i chyby, kterých jste se dopustili a odpusťte si. Všichni děláme chyby, pokud bychom je nedělali, nikdy bychom se nic nenaučili správně. Jen máme (nevím proč) tendence trestat sami sebe za každý přešlap, zatímco druhým tolerujeme a odpouštíme mnohem víc. Někdy se objeví někdo, kdo (možná nevědomky) snižuje naše kvality, je schopen přesvědčit nás o naší nedostatečnosti, až tomu uvěříme. Pak snadno přehlédneme důležitý fakt – ten člověk TAKÉ chybuje a ještě ke všemu úplně bezohledně, aby se zbavil emočního bahna a veškerých pocitů viny, nakydá všechen balast na naši hlavu. Tím se elegantně zbavil odpovědnosti za své chyby a zamaskoval vlastní nedostatky. A tak se trápíte i za něco, co jste neudělali, nakládáte si na bedra víc než je třeba. Uvědomte si, pokud pro jednoho nejste dostateční, pro jiné (všimněte si, množné číslo) jste a budete víc než dost. S nepřístupným člověkem, jehož srdce je zavřené, nic nesvedete. Vy musíte začít u sebe. Tady vybudovat pevné opěrné pilíře. A ty vytvoříte jedině láskou. Nenechte si namluvit, že nejste dost dobří nebo že na něco nemáte. Jste cenní a zasloužíte si to nejlepší. A hlavně nestavte kolem sebe kamenné, nepropustné hradby ega v rámci domnělé ochrany (taková mimochodem stejně vůbec nefunguje), ale naopak naučte se chránit láskou, důvěrou k sobě a k životu. Pak je možné na pochybnosti pohlížet jako na zajímavé prověrky, a to nejenom vlastní hodnoty, ale také Vašeho odhodlání. Dá se to velmi dobře aplikovat v podnikání, v seberozvoji i ve vztazích. Ve vztazích se totiž odhalí pravá tvář, jakmile přijde sebemenší problém či krize. Zůstanou ti, které opravdu zajímáte. Chtějí najít společné řešení, podpoří Vás i Vaše úsilí, protože CHTĚJÍ budovat a rozvíjet vztah. A poznáte je podle činů. Nemají totiž hromadu výmluv, nestaví vzdušné zámky, neslibují něco, co posléze nejsou schopni splnit, ale jednají. Chtějí být nablízku a jsou ochotni komunikovat a spolupracovat. Pokud Vám věnují pouze lhostejnost, ignoraci a Vy jste vždy tím, kdo dělá první vstřícný krok, pak je to pro Vás veledůležitá (i když bolestná) informace. Tohle není člověk, na něhož se můžete spolehnout, tohle s láskou nemá nic společného. A vězte, že nebudete to Vy, kdo ztratí.