Manipura, čakra solar plexu, je dnes mnohdy vnímána protichůdně až kontroverzně. Zajímalo mě, proč na ni někteří učitelé jógy nahlížejí se svraštělým čelem. Podle jejich názoru v současném světě dominuje a má tendence utlačovat ostatní čakry, proto jí věnují jen málo pozornosti. Možná je manipura, tento „třpytivý drahokam“, jen odrazem nerovnováhy a její síla, onen oheň, který v sobě skýtá, je nutno spíš pochopit a usměrnit než potlačit.
Třetí čakra solar plexu je centrem naší identity. Tady se utváří naše osobnost, jak vnímáme sami sebe, svou hodnotu, to, kým jsme a jak spolupracujeme s vnějším světem. Zde se rodí a rozvíjí bojovník v nás, který nějakým způsobem reaguje na situace. Ať už formou odporu, kdy je schopen postavit se sám za sebe, aby mohl vybojovat své bitvy (životní zkoušky). Někdy toho ohně má v sobě bojovník příliš, jeho spalující žár může být nepřiměřený a ublíží. Je to jako se vším, když je něčeho příliš. Ale bez překonávání životních zkoušek se nerozvíjíme, potřebujeme oheň. To je ta dravost, aktivita, se kterou uskutečňujeme, tvoříme, plníme svůj potenciál a zjišťujeme tak, kým jsme. Myslím, že spojení „překonat své ego“ ve skutečnosti znamená nenechat se jím ovládat, ale ani nepotlačovat, nepřehlížet jeho existenci a význam. Naopak, zapojit ho ke spolupráci, využít jeho sílu při vypořádávání se s různými okolnostmi, protože co si budeme nalhávat, bez něj bychom ve světě nepřežili ani neobstáli.
Když se podíváme na postavení třetí čakry, nemůžeme přehlédnout, jak blízko má k srdečnímu centru. Vede to k zamyšlení, jak propojit a ne oddělit. Srdeční čakře náleží element vzduchu. Oheň nemůže existovat bez vzduchu. Co to tedy znamená? Podle mě není nutné se za každých okolností stavět do opozice, dávat najevo svůj nesouhlas a odpor ke všemu a snažit se tím světu dokázat svou výjimečnost, ale na druhé straně je potřeba postavit se sám za sebe, nepřijímat všechno, s čím bytostně nesouhlasím. Využít vnitřní oheň přiměřeně, ve prospěch a o to „přiměřeně“ už se postará srdeční čakra anahata, která vdechne do situace lásku, soucit a laskavost. A kohoutí zápasy, „kdo má pravdu“, ukončí pochopením, nadhledem a mírem. Láska je nádhernou, vzácnou esencí, vyživuje duši každého z nás. Všichni ji tolik potřebujeme, někteří se jí bojí, nikdo jí pořádně nerozumí, přesto hýbe neuvěřitelnou silou s našimi životy. Láskou se snad ani nejde předávkovat. Čím víc ji rozvíjíme a opečováváme, tím víc se rozšiřuje, vzkvétá a rozsvěcuje naše životy naprosto úžasným způsobem. Zajímavé je vnímání propojení třetí čakry právě se čtvrtou. Když jsme zamilovaní, cítíme lásku nejenom v srdci, ale i v solar plexu. To jsou ti nádherní motýlci šimrající v břiše, pod hrudním košem. Pokud se nám podaří vytvořit duhový most mezi čakrami, pevné a harmonické spojenectví ohně a vzduchu, pak se tolik věcí promění k lepšímu, staneme se skutečnými mistry šťastného a naplněného života.