Často dostávám otázky týkající se cvičení, proto jsem se rozhodla napsat tento článek. Třeba pro Vás bude určitou pomocnou rukou, jak se lépe zorientovat v záplavě informací z mnoha různých koutů ohledně praxe jógy. Vše, co zde píši, jsou má osobní doporučení, která vychází z mých dosavadních zkušeností, nikomu nic nevnucuji.
Zajímavé je, že většina dotazů má jedno shodné slovíčko. To se opakuje, i když kladená otázka je odlišná. Slovo „správně“. Kdy je ten správný čas cvičit? Jak dlouho, jak často? Jaký styl je pro mne správný? Dělám to správně? Naprosto rozumím. Já také pátrala, ptala se, hledala ujištění, že co dělám, dělám dobře. Každý lektor má svůj osobitý styl i názor. Může se stát, že co jeden doporučí, druhý vyvrátí. A co teď? Co je vlastně správně?
Myslím si, že v první řadě bychom měli začít u sebe. Ptát se sami sebe, co chceme a co od praxe očekáváme. Každý z nás je natolik individuální a z toho je potřeba vycházet. Myslím si, že je úplně jedno, jestli praktikujete ráno, odpoledne a nebo k večeru. Důležité je, že ta praxe je. Vy sami nejlépe víte, kdy máte chvilku pro sebe a kdy je pro Vás cvičení nejefektivnější. Vyhovuje-li jednomu pouze ranní doba, Vám to zrovna sednout nemusí. Sami na sobě poznáte, kdy to prostě není ono. Kamarádka navštěvuje bikram jógu, naléhá, ať to zkusíte taky, ale o Vás se pokouší infarkt jen při samotné představě, protože vyšší teploty špatně snášíte? Pak tam nechoďte, najděte si takový styl, který Vám vyhovuje. Vždyť nemusíte nutně přijít ve dvojici či skupině. Můžete chodit sami (nejedná-li se o párové cvičení). Možná to bude více o Vás, než časté pokukování po kamarádce, jak je na tom. Navštěvujete-li pravidelně lekce, je velmi přínosné zkusit něco i doma. I kdyby domácí praxe měla trvat 10 minut. Vždy je to víc než nic. A po náročném dni v práci nebo dlouhém sezení Vám těch pár minut strávených protažením může přinést velmi příjemné a užitečné osvěžení.
Celkem důležitý je i výběr lektora. Co si budeme povídat, ne každý nám vyhovuje. A je to normální, přirozené. Já také nemusím vyhovovat všem. Lektorů je dost, je tedy z čeho vybírat. Někdy jenom nesedne lekce. Jsme v určitém rozpoložení, nemusí nám ten den zrovna vyhovovat sestava nebo hudba. Také můžete zaznamenat výkyvy ve vlastní praxi. Jednou energicky měníte ásany s neuvěřitelnou lehkostí, jindy máte pocit, že Vám to moc nejde, tělo je lenivé, pomalé. Je to naprosto běžné. Mně se to stává také. Prostě to přijměte jako fakt, dělejte, co můžete a zbytečně si s tím nelamte hlavu.
Ráda bych zmínila, že technika je samozřejmě velmi podstatná, nicméně stejně důležitý je i celkový dojem ze cvičení. Přijde mi, že ti, co se zaměřují jen na technickou správnost, ochuzují sami sebe o prožitek z lekce. Vnímání, co Vám cvičení přineslo, jak se cítíte. Třeba jste nechali na lekci špatnou náladu nebo starosti všedního dne a odcházíte domů s lehkostí, s čistou hlavou a úsměvem na tváři. A o to jde! Těšíte se na příště, protože chcete ten báječný pocit zažít znovu. Poslouchejte doporučení lektora, jak správně provádět pozice a zároveň zkuste vnímat, jak reaguje Vaše tělo, jaké signály k Vám vysílá. Cítíte sílu a stabilitu v bojovnících a nebo se křečovitě pokoušíte dostat za hranice svých možností? Dýchejte a užijte si lekci! Jsou to chvíle, které trávíte pro sebe, sami se sebou. Budete-li se cítit dobře, v harmonii se svým tělem, pak víte, že není třeba pochybovat o správnosti Vašeho úsilí.
