Pro někoho „být pružný“ znamená sešněrovat končetiny do složitých uzlů. Ale pružnost má mnohem hlubší význam, není to o tom, jestli umíte provaz nebo dokážete dát nohu za hlavu. Je to umění najít stabilitu, pohodlí a uvolnění, a to nejenom těla, ale i mysli. Jedno s druhým souvisí. Ti, co pravidelně praktikují jógu, samozřejmě zlepšují flexibilitu svého těla, ale také pracují na své vnitřní rovnováze. Udržují si ohebné tělo, zároveň svěží mysl i vzhled.
Tajemství celé flexibility spočívá v uvědomění, že se jedná o proces, ne dvoudenní záležitost. Je to neustálá práce na sobě. A přitom nám to přináší tolik benefitů! Pravidelná praxe jógy u mne rozvíjí jakousi vnitřní spokojenost, klid. S přibývajícími léty si troufnu tvrdit, že ona pružnost je možná jedním z receptů na zachování mládí. Praxe jógy, i když převážně volím dynamičtější styl, mi nevyčerpává energetické rezervy. Mám pocit, že právě spíš naopak, doplňuje je. A není to o tom, že teď, když cvičíte jógu, zůstanete fit napořád, nikdy neonemocníte. Píšu tento článek a mé tělo se zotavuje po chřipce, která mě před pár dny skolila. Bolel mě opravdu celý člověk. I přes horečku jsem se snažila zachovat si určitý nadhled. Prostě tak to je, tělo potřebuje klid. Lamentování nad nepříznivým stavem a nebo obviňování někoho, že mě nakazil, je úplně bezpředmětné a hlavně negativní emoce ještě více vyčerpávají už tak zdecimovaný organismus. To je ta pružnost mysli, která souvisí s tělesnou schránkou. Prostě přijmout některé situace tak, jak jsou. A hlavně dýchat. Na chvíli zaměřit pozornost jen na svůj dech, plynulý nádech a výdech.
Tohle je jóga v praxi. Ve stresu je člověk celý stažený, zkráceně dýchá, trpí nedostatkem kyslíku a není schopen přiměřeně reagovat. Jóga usiluje o uvolnění. Uvolněním těla zároveň uvolňujeme i mysl. A uvolnění znamená pružnost, a ta přináší svobodu. Svoboda vede ke spokojenosti. Ke spokojenosti hlubšího a především trvalejšího charakteru, jakou si za peníze koupit nemůžeme.